|
|
Radní manuál města Pelhřimova z let 1610-1613
JÓZSOVÁ, Denisa
Bakalářská práce je edicí radního manuálu z Pelhřimova z let 1610-1613. Samotný manuál zahrnuje různé typy zápisů. Mezi ty nejčastější patří finanční materiály, posléze jsou to kšafty, povolení sňatku či spory mezi různými obyvateli města. Úvodní kapitola se zabývá dějinami města. Ty jsou vedeny od počátku města až do začátku sedmnáctého století. Největší zřetel připadl na historii města v druhé polovině 16. století, která měla rozhodující vliv na jeho pozdější vývoj. Další část práce se zabývá dějinami správy a je rozdělena do tří kapitol. První z nich se zabývá dějinami městské správy v obecném kontextu mezi lety 1547-1620, kdy dané období přineslo velkou řadu změn. Druhá v sobě obsahuje dějiny městské správy v Pelhřimově a ta poslední ukazuje, kteří lidé byli městskými činiteli v letech 1610-1613. Další kapitola se již věnuje samotné edici. Lze v ní nalézt její rozbor, tedy vnitřní a vnější kritiku, včetně osudu dokumentu. Samotná edice je přílohou práce. Je doplněná poznámkovým aparátem, seznamem zkratek, jmenným rejstříkem a dalšími přílohami.
|
|
|
Volby do městských rad v jihočeských vrchnostenských městech na přelomu 17. a 18. století
PEKAROVÁ, Karolina
Ve své bakalářské práci jsem se zabývala tématem voleb do městských rad v jihočeských vrchnostenských městech na přelomu 17. a 18. století. Jako příklad vrchnostenského města jsem si vybrala město Soběslav. Mým cílem bylo skrze dochované prameny, především seznam radních a vota, rekonstruovat průběh renovací městské rady a zároveň nastínit vývoj tohoto rituálu ve sledovaném období. První kapitola je obecným shrnutím fungování městské samosprávy v Soběslavi v období raného novověku. V další kapitole je obsažena analýza vrchnostenských instrukcí, které stanovovaly průběh renovačního ceremoniálu městských rad ve městech třeboňského panství, ke kterým náležela právě Soběslav. Třetí kapitola se snaží postihnout složení městských rad a střídání měšťanů v úřadech soběslavské samosprávy spojené právě s jejími obnovami.
|
|
|
Sociální postavení členů jednoty bratrské v Mladé Boleslavi na počátku 17. století
Simon, Karel ; Bobková, Lenka (vedoucí práce) ; Herčík, Karel (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá sociálním postavením členů jednoty bratrské v Mladé Boleslavi na počátku 17. století. Základní pramen, z něhož výzkum vychází, je součástí unikátního nálezu bratrské korespondence, ke kterému došlo v roce 2006. Jedná se o registra boleslavského sboru jednoty bratrské z let 1610 a 1611. Zpracováním a vyhodnocením zápisů v těchto registrech je určen počet členů boleslavského sboru jednoty a stanoveno procentuelní zastoupení českých bratří v obyvatelstvu města. Podle údajů v uvedených rejstřících a podle záznamů v dochovaných mladoboleslavských městských knihách z počátku 17. století byla zjištěna účast členů jednoty bratrské na správě města. Práce dále věnuje pozornost zastoupení českých bratří ve vedení jednotlivých cechů v Mladé Boleslavi. Předmětem výzkumu je i majetkové postavení členů boleslavského sboru jednoty. Výzkumem bylo zjištěno, že v letech 1610 a 1611 tvořili členové boleslavského sboru jednoty bratrské 17 % až 18 % obyvatel města. Členové jednoty bratrské se významným způsobem podíleli na správě města. Průměrné zastoupení českých bratří ve všech funkcích městské správy činilo 42 %. Čeští bratři měli také ve sledovaném období významné postavení v cechovním systému města. Zastoupení členů jednoty v čele cechů se pohybovalo průměrně kolem 30 %. V...
|
|
|
Telč v 17. století
MAREČEK, Jakub
Za téma své bakalářské práce jsem si vybral historii města Telče v 17. století. Tuto dějinnou epochu jsem si vybral hlavně z toho důvodu, protože jí v dosavadním výzkumu dějin Telče bylo věnováno méně pozornosti. Nejprve zhodnotím práce, které byly k Telči dosud napsány. Pokusím se zhodnotit, jak je jejich autoři pojali, které dějinné období města považovali za dobu největšího rozkvětu a jejich pohled na město v 17. věku. Následně Telč zařadím do městské sítě v raném novověku a porovnám její velikost nejen s městy a městečky telčského panství, ale rovněž i s velikostí městského osídlení v Čechách a na Moravě. Následně představím jednotlivé členy z rodu Slavatů a jejich vztah k městu. Po nich se zaměřím na dopady třicetileté války na město a situaci po ní. V závěrečné kapitole na základě dochovaných pramenů zrekonstruuji podobu městské správy, její fungování a vztah k zámecké vrchnosti.
|
host ::
RSS.